Písek

 Ze Strakonic jsme zajeli do Písku se podívat na starý kamenný most a také na výstavu pískových soch. Jako každý rok  bývá výstava ale vždy na jiné téma. Pískové sochy jsou hezké ale některé trochu poničené jak si na některých sochách dělají děti s toho pískoviště. Květuška byla s námi, můj manžel chtěl se podívat na Putimskou bránu ale ta neexistuje to se jen už nyní tak mluví už není. Tak jsme se prošli trochu po okolí. Shodou náhod manžel měl v Písku kamaráda z jeho kroužku křížovek tak se sešli na kamenném mostě. 

Město Písek nebylo založeno jen pro těžbu zlata, mělo zároveň ochraňovat obchodní Zlatou stezku, která v těchto místech překračovala řeku Otavu. Právě pro tuto stezku byl postaven slavný kamenný most /zvaný taky Jelení/. Nejstarší v Česku. Při povodních byl most značně poničen ale povodně i když už minulo tolik let jsou vidět všude.

Hoštice u Volyně

 Když jsme byli ve Strakonicích tak jsme zajeli do Hoštic. Autem je to do Hoštic asi 13km ze Strakonic. Navštívit malou vesničku stojí za to. Kdo by neznal trilogii Zdeňka Trošky Slunce, seno ... díky tomu se vesnička stala slavná.  Zdeňek Troška ve vesničce bydlí a navštěvuje hospody aby si povykládal i z turisty. Je tam hospoda nazvaná u Miluny, a na konci vesnice je restarace u filmového JZD. Je tam i zámek ale není veřejnosti přístupný. Na kopci je malý hřbitov a kostelík na hřbitově je také odpočívá Michal Tučný. Slavná filmová vesnička, která opravdu zaujme už na prvních krocích je tam moc hezky

Jak jsme byli ve Strakonicích tak nám průvodkyni dělala Květuška Kůlhanková po okolí a památkách.

Humprecht

 Humprecht je lovecký zámeček a byl letním sídlem Humprechta Jana z Černína z Chudenic. Lovecký zámek s elipsovitým půdorysem je umístěň na čedičovém návrší nad městem Sobotka. V zámku je 27 místností uprostřed se nálezá 16 metrů vysoká elipsovitá hodovní síň s výbornou akustikou. Kde se často konají koncerty i svatby . Návštěvnici si mohou šestinásobnobnou  ozvěnu vyzkoušet. Interiéry zámku připomínají dobu kdy je obývala rodina Černínů. Z ochozu zámku je široký výhled do okolí je vidět další památky jako třeba Kost nebo Trosky.

Fotky trochu nic moc protože fotoaparát ani skoro nešel jen mobil, špatně se fotilo na prohlídce mezi návštěvníky.

Zřícenina hradu Zvířetice

 Náš další výlet byl na další zříceninu- Zřícenina hradu Zvířetice u Bakova nad Jizerou. Nejstarší část hradu vznikla v období 1318 kdy je v souvislostí s ním uváděn Zdislav, pocházející z mocného rodu Markvarticů. Jeho synové se již psali ze Zvířetic. Členové rodu pak vlastnili Zvířetice až do roku 1504. V roce 1528 přešel hrad do vlastnictví rodu Vartemberků, kteří přísávěli nové obytné budovy. 

Existenci hradu ohrozil požár 1693 jehož následky byly sice odstraněny ale po druhém požáru roku 1720 přestal být obýván. Z bývalého hradu a pozdějšího zámku tak do dnešní doby vydržely jen zdi paláců, část věže a zbytky hradeb.

Když vystoupáte na věž je nádherný pohled na Trosky a opačná strana Bezděz. Uprostřed hradu je hodně malířů co malujou obrazy hradu. Na hradě se natáčel film o Uloupené divožence. Vesnice Zvířetice je propojená úzkou polní cestou.

Zřícenina zámečku Zásadka

 Další náš výlet byl na zříceninu zámečku Zásadka. I zříceniny mají své kouzlo, já ráda chodím po hradech, zámcích, kostelech i zříceninách a zajímá mě jejich historie.

Zámek Zásadka je zřícenina renesančního zámku, který byl postaven na místě středověkého hradu na severním okraji Sychrova u Mnichova hradiště v okrese Mladá Boleslav.

Původně menší tvrz nechal postavit některý z rytířů ze Zásadky, předpokládá se že to byl Ješek Ocas ze Zásadky nebo jeho bratr. První písemná zmínka pochází z roku 1406. V 15. století sídlo vlastnili Čuchové z Navarova a ze Zásady, kteří posléze upadli do dluhů a sídlo prodali roku 1452 Jiřímu z Poděbrad. Koncem 15 století za vlastnictví Frycka z Daliměřic je sídlo uváděno pod názvem Nová Zásadka protože byla tvrz po změně majitelů přestavěná a začala se označovat jako hrad. A za Jana Hrzaná z Harasová a Petra Samšínského 1520 se hovoří o spustlém zámku.

V roce 1560 koupil Zásadku Zigmund Vančura z Řehnic, který hrad zas přestavěl na renesanční zámek. Počátkem 17 století i Václav Budovec z Budova který sídlo koupil 1604. Po tolika střídáni majitelů získali sídlo na konci 17 století definitivně Valdštejnové. Za Valdštejnů došlo k úpadku, zámek byl užíván do 19století kdy ho obýval jen pánský hajný. V roce 1790 zámek vyhořel ale ještě v roce 1820 měl střechu. Stavba postupně chátrala, definitivně se proměnila ve zříceninu v druhé polovině 19 století. V držení Valdštejnů zůstala až do roku 1945.

V současnosti v areálu romantické zříceniny jsou zbytky hradeb a příkopů. Je tam krásný výhled a cca 100metrů od zříceniny je chaloupka skřítků. Stará se o to městečko či vesnička, vstup zdarma. Informace jsme dostali na kartičce od místních rodáků v Zásadce a zbytek jsme početli na tabuli a na webu.

Kaple svaté Anny Panenské Břežany

 Užili jsme si s manželem dovolenou v Česku a cestovali. Chvíli jsme zůstali v Českém ráji a pak chvíli ve Strakonicích. Navštěvovali místa kde jsme nebyli, kochali přírodou a čistým prostředím protože u nás není. Ještě chceme v srpnu si zajet na Slovensko tak snad vyjde. Budu zde postupně dávat foto míst.

Kapli sv. Anny v Panenských Břežanech nechala postavit začátkem 18 století abatyše svatojiřského kláštera Františka Helena Pieroni de Galliano zároveň i s přestavbou zámku co stojí opodál nyní patří do soukromého vlastnictví. Navrch kaple svěřila nadanému umělci Janu-Blažeji Santinimu-Aichelovi. Ten v kapli vybudoval rozvinutou paprsčitou centrálu. Stavba je postavena na kompozici exteriéru a komplikovaného vnitřního prostoru, jehož tématem je světlo pronikající okny v lucerně kopule. Kromě dodatečné přístavby sakristie v roce 1738 nebyla kaple přestavovaná. Zachovává tak plně původní myšlenku Santiniho projektu.

Do kaple se může vstoupit pouze s průvodcem, který dělá menší výklad a popisuje historii kaple. Manžel je nadšenec do knih takže si koupil i Santiniho knihu.